|
|
Spolupracující obviněný a další instituty v boji proti organizovanému zločinu
Šimková, Karolína ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Spolupracující obviněný a další instituty v boji proti organizovanému zločinu Organizovaný zločin v současné době představuje rozsáhlé bezpečnostní riziko, v jehož důsledku nedochází jenom k ohrožení zájmů individuálních osob, ale k ohrožení zájmů celé společnosti. Z tohoto důvodu jsou orgány činné v trestním řízení společností tlačeny k jeho rychlému a efektivnímu vyšetřování, k jehož provedení jsou do trestněprávních předpisů zakotveny různé prostředky a nástroje. Tato práce se zabývá instituty v boji proti organizovanému zločinu, a jejím cílem je poskytnout náhled na používané prostředky, jejich právní vymezení a praktickou aplikaci, včetně poukázání na případné nedostatky současné právní úpravy. Za tímto účelem se práce nejdříve věnuje vymezení organizovaného zločinu jako takového, včetně jeho existujících definic a znaků. Samostatnou pozornost potom zasluhuje problematika terorismu, která s organizovaným zločinem vykazuje řadu shodných i divergentních znaků. Druhá a třetí část práce je již věnována nejzásadnějšímu z prostředků boje proti organizovanému zločinu, kterým je institut spolupracujícího obviněného. Práce pro pochopení veškerých souvislostí nejprve pojednává o historickém vývoji institutu a jeho srovnání s korunním svědkem. Dále již jsou v práci řešeny jednotlivé trestním řádem...
|
|
|
Trestněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem
Ráliš, Petr ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce je věnována představení trestněprávních nástrojů pro boj s organizovaným zločinem a jejich aktuální právní úpravě v trestním právu České republiky. Úvodní část práce je věnována stručnému představení některých kriminologických definic organizovaného zločinu, jeho definicím ve vybraných mezinárodních dokumentech a v neposlední řadě definici organizované zločinecké skupiny v českém trestním právu. Následuje část druhá věnovaná hmotněprávním nástrojům pro boj s organizovaným zločinem, jmenovitě trestnému činu účasti na organizované zločinecké skupině a problematice trestání pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Třetí část práce popisuje nástroje boje s organizovaným zločinem, které upravuje trestní právo procesní. V první řadě je značná pozornost věnována odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a dále tzv. "prostorovému odposlechu" a problematice jeho chybějící právní úpravy v českém právním řádu, na což navazuje společná kapitola zabývající se procesní použitelností odposlechu jako důkazu v trestním řízení. Další kapitola je věnována operativně pátracím prostředkům (tj. předstíranému převodu, sledování osob a věcí a použití agenta), se zaměřením na problematiku policejní provokace. Dále je ve vztahu k použití agenta stručně...
|
|
|
Metodika vyšetřování organizovaného zločinu
Hrubá, Petra ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku organizovaného zločinu, který se v poslední době stal jedním z nejzávažnějších globálních problémů ohrožujících stabilitu, bezpečnost a vývoj občanské společnosti. Na začátku práce autorka vysvětluje základní pojem ,,organizovaný zločin" a jeho vztah k organizované kriminalitě. Dále uvádí historii vzniku organizovaných zločineckých skupin, popisuje nejvýznamnější z nich a zaměřuje se na nové formy organizovaného zločinu. Druhá kapitola práce se věnuje předpokladům pro boj s organizovaným zločinem. Vyjmenovává jednak hmotně a procesněprávní prostředky v České republice, dále mezinárodněprávní úpravu a na závěr také mimoprávní prostředky. Hlavní část práce je věnována metodice vyšetřování, se zaměřením na zvláštnosti podnětů a předmětu vyšetřování, počátečních a následných úkonů a na zvláštnosti vyšetřovacích verzí, plánování, organizaci vyšetřování a prevenci. Blíže pojednává o metodách výslechu svědků a to zejména o institutu utajeného svědka a ochraně, kterou svědkům poskytuje zvláštní zákon, o institutu spolupracujícího obviněného, dále rozebírá operativně pátrací prostředky a další prostředky ve vyšetřování.
|
|
|
Použití agenta v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
1 POUŽITÍ AGENTA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ THE USE OF AN AGENT WITHIN A CRIMINAL PROCEDURE Mgr. Marek Dvořák Rigorózní práce (2019) ABSTRAKT Předkládaná práce pojednává o jednom z efektivních nástrojů boje proti organizovanému zločinu, kterým je použití agenta. Použití agenta je jedním z taxativně vymezených operativně pátracích prostředků upravených trestním řádem, a to konkrétně ustanovením § 158e TŘ. Lze hovořit o silně ofenzivním instrumentu podléhajícím relativně složité právní regulaci, jenž mnohdy jako prakticky jediný umožňuje získání objektivních poznatků ze spletitého prostředí (nejen) konspirativně jednajících organizovaných zločineckých skupin. Zároveň se však použití agenta mnohdy dostává do kolize s vysokým standardem základních lidských práv garantovaných nejen právem vnitrostátním, ale též právem mezinárodním. Problematika si proto vyžaduje taktéž zkoumání aspektů mezinárodních, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Rigorózní práce je členěna (bez úvodu a závěru) do celkem 4 větších kapitol, v nichž autor rozebírá řešenou problematiku v celé její šíři, přičemž se nevyhýbá ani otázkám méně obvyklým či kontroverzním. V rámci jednotlivých pasáží jsou autorem uváděny ke zvážení jeho názory de lege ferenda, které následně stručně shrnuje v závěrečné kapitole práce. První část provádí...
|
|
|
Sledování osob a věcí - užití institutu v praxi a jeho ústavní limity
Slavíková, Adéla ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Sledování osob a věcí; užití institutu v praxi a jeho ústavní limity Abstrakt Tato práce si klade za cíl v první řadě podrobně zanalyzovat platnou právní úpravu institutu sledování osob a věcí v trestním řádu. Pro účely řádné analýzy nejprve vymezuje pojem operativně pátracích prostředků a základní podmínky jejich použití. Následně rozebírá jednotlivé dílčí normy ustanovení § 158d tr. řádu a soustředí se zejména na interpretačně sporné otázky, jako je například otázka sledování komunikace mezi obviněným a obhájcem, resp. klientem a advokátem, dále velmi aktuální problematika tzv. prostorových odposlechů či hojně diskutovaná možnost použití záznamů ze sledování v jiné trestní věci. Ve všech těchto dílčích problematikách autorka představuje argumentační proudy objevující se v trestněprávní teorii i praxi a současně nabízí vlastní postoj a řešení problému. Hlavní tezí této práce je tvrzení, že ustanovení § 158d tr. řádu upravující sledování osob a věcí je fakticky sběrným a zbytkovým ustanovením, které trestněprávní praxe aplikuje na různé úkony zasahující do práva na soukromí jednotlivců, a to při absenci vhodnějšího zákonného podkladu. Práce se rovněž zabývá užíváním sledování osob a věcí při opatřování tzv. elektronických důkazů. V této části je podrobněji rozebrána zejména praxe zjišťování a zajišťování...
|
|
|
Operativně pátrací prostředky
Černá, Kateřina ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Operativně pátrací prostředky Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem operativně pátracích prostředků vymezených trestním řádem, do kterého byly zařazeny s účinností od roku 2002. Hlavním cílem práce je komplexnější popis podstaty a vnitrostátní platné a účinné právní úpravy těchto prostředků, a dále zanalyzování možných problematických míst a nedostatků. V současné době zmíněný zákon v hlavě deváté nazvané postup před zahájením trestního stíhání taxativně vypočítává konkrétní druhy těchto prostředků, kterými jsou předstíraný převod, sledování osob a věcí a použití agenta. Samotná diplomová práce je rozdělena do 6 kapitol. První kapitola je věnována jak vymezení těchto prostředků, zasazení do souvislosti s operativně pátrací činností a jejich porovnání s tzv. podpůrnými operativně pátracími prostředky upravenými zákonem o Policii ČR, tak dále stručné historii jejich používání na našem území. V druhé kapitole jsou shrnuty obecné podmínky jejich použití, které se až na malé výjimky uplatní u všech operativně pátracích prostředků. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola pak pojednává o konkrétních operativně pátracích prostředcích, a to v pořadí, v jakém jsou upraveny trestním řádem. V diplomové práci není ani opomenuta problematika prostorových odposlechů, které se řídí ustanoveními o sledování osob a...
|
|
|
Použití agenta v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
1 POUŽITÍ AGENTA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ THE USE OF AN AGENT WITHIN A CRIMINAL PROCEDURE Mgr. Marek Dvořák Rigorózní práce (2019) ABSTRAKT Předkládaná práce pojednává o jednom z efektivních nástrojů boje proti organizovanému zločinu, kterým je použití agenta. Použití agenta je jedním z taxativně vymezených operativně pátracích prostředků upravených trestním řádem, a to konkrétně ustanovením § 158e TŘ. Lze hovořit o silně ofenzivním instrumentu podléhajícím relativně složité právní regulaci, jenž mnohdy jako prakticky jediný umožňuje získání objektivních poznatků ze spletitého prostředí (nejen) konspirativně jednajících organizovaných zločineckých skupin. Zároveň se však použití agenta mnohdy dostává do kolize s vysokým standardem základních lidských práv garantovaných nejen právem vnitrostátním, ale též právem mezinárodním. Problematika si proto vyžaduje taktéž zkoumání aspektů mezinárodních, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Rigorózní práce je členěna (bez úvodu a závěru) do celkem 4 větších kapitol, v nichž autor rozebírá řešenou problematiku v celé její šíři, přičemž se nevyhýbá ani otázkám méně obvyklým či kontroverzním. V rámci jednotlivých pasáží jsou autorem uváděny ke zvážení jeho názory de lege ferenda, které následně stručně shrnuje v závěrečné kapitole práce. První část provádí...
|
|
|
Zajišťovací a operativně pátrací prostředky ve vztahu k advokátnímu tajemství
Turnhöfer, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou zajišťování informací v trestním řízení, které podléhají advokátnímu tajemství, a jejich následnému použití jako důkazu v trestním řízení. Jedná se o téma velmi komplikované, neboť de lege lata neexistuje celistvá právní úprava, která by uvedené uspokojivě řešila. Cílem práce je najít právně správná a spravedlivá řešení ve vztahu k ochraně advokátního tajemství na straně jedné a společenské potřebě účinným způsobem zajišťovat důkazy pro účely trestního řízení na straně druhé. Práce obsahuje obecný výklad k institutům advokátního tajemství a právní pomoci, ze které advokátní tajemství vychází, a dále obsahuje konkrétní aplikační problémy, které vznikají v souvislosti s použitím jednotlivých zajišťovacích a operativně pátracích prostředků podle TŘ. Tyto aplikační problémy jsou řešeny pomocí metod analýzy, syntézy, analogie komparace, přičemž výsledkem řešení jsou konkrétní závěry následně "přetavené" v závěry obecné. V neposlední řadě je nastíněn a poměřován vztah advokátního tajemství a jiných profesních tajemství s důrazem na možnosti zajištění jednotlivých typů informací. Autor dochází mimo jiné k závěru, že současná právní úprava vztahující se k ochraně advokátního tajemství je zcela nedostačující a je nutné vypracovat zcela novou úpravu snažící se o sjednocení...
|
|
|
Metodika vyšetřování organizovaného zločinu
Hrubá, Petra ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku organizovaného zločinu, který se v poslední době stal jedním z nejzávažnějších globálních problémů ohrožujících stabilitu, bezpečnost a vývoj občanské společnosti. Na začátku práce autorka vysvětluje základní pojem ,,organizovaný zločin" a jeho vztah k organizované kriminalitě. Dále uvádí historii vzniku organizovaných zločineckých skupin, popisuje nejvýznamnější z nich a zaměřuje se na nové formy organizovaného zločinu. Druhá kapitola práce se věnuje předpokladům pro boj s organizovaným zločinem. Vyjmenovává jednak hmotně a procesněprávní prostředky v České republice, dále mezinárodněprávní úpravu a na závěr také mimoprávní prostředky. Hlavní část práce je věnována metodice vyšetřování, se zaměřením na zvláštnosti podnětů a předmětu vyšetřování, počátečních a následných úkonů a na zvláštnosti vyšetřovacích verzí, plánování, organizaci vyšetřování a prevenci. Blíže pojednává o metodách výslechu svědků a to zejména o institutu utajeného svědka a ochraně, kterou svědkům poskytuje zvláštní zákon, o institutu spolupracujícího obviněného, dále rozebírá operativně pátrací prostředky a další prostředky ve vyšetřování.
|
host ::
RSS.